Při vyúčtování nákladů za služby spojené s vytápěním, abychom nebyli zaskočeni nepříjemným zjištěním, je nutné znát, jaké klimatické podmínky panovaly v daném roce. Rádi bychom Vás proto seznámili s touto problematikou. Otopné období začíná 1.9. a končí 31.5. následujícího roku. Otopné období je pojem technický nikoliv však účetní.

V otopném období musí být zařízení pro dodávku tepla v pohotovostním technickém stavu, aby bylo možné kdykoliv zahájit a udržovat provoz vytápění. Počet dnů otopného období (273 příp. 274) se samozřejmě neshoduje s počtem dnů vytápění (obvykle 200 - 240 dnů). S vytápěním se započne v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu poklesne v příslušném místě nebo lokalitě pod +13°C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den.

Průměrná denní teplota venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených v 7:00, 14:00 a 21:00, přičemž teplota měřená ve 21:00 se započítává dvakrát. Toto sledování a vyhodnocování se provádí na dispečerském pracovišti TZR. Pro dimenzování otopných soustav je důležitá tzv. výpočtová venkovní teplota, která vychází z průměrné teploty pěti po sobě následujících nejchladnějších dnů podle dlouhodobých meteorologických pozorování. Pro území České republiky byly zvoleny 3 základní výpočtové teploty: -12, -15 a -18°C. Lokalita Rakovníka a jeho okolí patří do výpočtové teploty -15°C. Výše spotřeby tepla pro vytápění objektu je určována tepelně-technickými vlastnostmi jeho obvodového pláště (tepelnou ztrátou objektu) a klimatickou náročností příslušného zúčtovacího období. Roční množství tepla pro vytápění daného objektu je možné přibližně vypočítat nejpoužívanější metodou tzv. denostupňovou, známou také pod pojmem gradenová.

Vychází zjednodušeně ze vztahu: -3Qr = 3,6 . 24 . 10 . e . Qc . d . ( t is - t es )( ti - te )

kde:

• Qr - roční množství tepla pro vytápění (GJ/rok)
• e - opravný součinitel vyjadřující různé provozní vlivy (pro byty zpravidla 0,75)
• Qc - tepelná ztráta objektu při výpočtové venkovní teplotě (kW) 
• d - počet dnů vytápění za otopné období (zpravidla 200-240)
• t is - průměrná vnitřní teplota v objektu (zpravidla 20°C)
• t es - průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění v dané lokalitě
• ti - výpočtová vnitřní teplota v objektu (zpravidla 20 °C)
• te - výpočtová venkovní teplota v dané lokalitě (Rakovník -15°C)

Výraz d . (t is - t es) představuje počet denostupňů (D°) , které vyjadřují klimatické poměry v daném roce, neboli jinak řečeno jaký byl za rok rozdíl denních stupňů mezi venkovní a vnitřní teplotou během vytápění. Dosahované počty denostupňů v jednotlivých uplynulých letech dle podkladů TZR jsou uvedeny v tabulce: Z přehledu vyplývá, že rok 2000 byl nejteplejším rokem s nejnižším počtem denostupňů, dokonce podle hydrometrologů nejteplejší za celou dobu pravidelného sledování od r. 1775. Naopak v r. 1996 bylo topné období mimořádně chladné. V roce 2005 byl počet denostupňů nižší než je dlouhodobý průměr, oproti r. 2004 byl však z hlediska klimatických podmínek srovnatelný. Z tohoto důvodu se nemusíme obávat dramatického navýšení nákladů při vyúčtování.

Hladík Jan - Tepelné zásobování Rakovník