Bez tepla, jedné ze základních lidských potřeb , se náš organismus neobejde. Avšak stejně tak, jako je mu nepříjemné, trpí-li zimou, nepříznivě na lidský organismus působí i pobyt v přetápěném místě. Stejně citlivý je náš organizmus rovněž na velké výkyvy teploty. Proto je třeba nalézt vhodný kompromis v podobě udržované tepelné pohody. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, jsou radiátorové ventily s termostatickými hlavicemi. Ty umožňují udržovat nastavenou teplotu v každé místnosti bez našeho zásahu s minimálními odchylkami při využití ostatních tepelných zisků mimo klasické vytápění (vaření, žehlení, el. spotřebiče, sluneční záření, ale i pobyt osob apod.).

Narozdíl od starších ručních kohoutů, které mají jen omezenou regulační schopnost, dokáže termostatický ventil sám ohlídat stálou teplotu v místnosti plynulou regulací  přívodu topné vody do našich radiátorů.  V termostatické hlavici radiátorového ventilu je vlnovec s malým množstvím média, které využívá jedno ze základních fyzikálních pravidel, kdy se teplem látky obvykle roztahují a chladem zase naopak svůj objem zmenšují. Jakmile se tedy v místnosti s termostatickou hlavicí zvýší teplota nad nastavenou mez, látka ve vlnovci  této hlavice zvětší svůj objem. Vlnovec pak při následném roztažení zatlačí kuželku ventilu tak, že se sníží nebo dokonce zastaví průtok topné vody do radiátoru v otopné soustavě. Jestliže se naopak v místnosti s termostatickou hlavicí ochladí, použité médium v hlavici zmenší svůj objem, což vede ke smrštění vlnovce a následně k uvolnění kuželky ventilu tak, aby mohla do radiátoru opět protékat topná voda a ohřívat tak místnost. Všechno probíhá automaticky a plynule. O udržení tepelné pohody v místnostech se proto nemusíme starat

Je pravdou, že snížit intenzitu vytápění můžeme v případě přetápění u ručního ventilu (pokud je funkční) také sami. Pak ale dochází k nepříjemným výkyvům teploty v místnosti. Obvykle zapomeneme na vypnutý radiátor a připomene nám ho až citelné ochlazení v místnosti. Termostatický ventil zabezpečí stálou teplotu. Navíc je ruční regulace možná pouze v případě naší  přítomnosti v domácnosti.  Pokud ráno odchází celá rodina do školy a zaměstnání, nemůžeme u ručního ventilu vypnout vytápění. Místnost by příliš prochladla. Termostatický ventil dokáže automaticky reagovat na změny oslunění v průběhu dne i na chod  domácích elektrospotřebičů  (např. lednice), které mohou kdykoliv v průběhu dne vyzařovat do místnosti další teplo.

Měli bychom si pamatovat, že snížením teploty o 1°C  můžeme ušetřit  6-7 %  nákladů na vytápění. 

Jak vidíme,  termostatický radiátorový ventil není zbytečností do naší domácnosti, jak se bohužel někteří z neznalosti věci ještě domnívají.