Žijeme na prahu 21. století. V různých oborech jsme dosáhli velmi významných úspěchů - létáme do kosmu, klonujeme zvířata, používáme mobilní telefony atd. Známe také, jaké jsou nové možnosti v úsporách energií při využívání netradičních a obnovitelných zdrojů energií - tepelná čerpadla, větrné elektrárny, solární energie apod. Přesto budeme ještě pro naši základní potřebu tepelné pohody využívat klasické zdroje na fosilní paliva. Z důvodu zvyšujících se nákladů na tepelnou energii s přihlédnutím k životnímu prostředí je naší povinností s ní umět především hospodařit. 

Jak snižovat tepelnou náročnost na straně spotřebitele (zateplování objektů, vyregulování systémů otopných soustav a soustav TUV, měření a regulace v bytech) se všeobecně ví a bylo k této problematice také mnohé řečeno a napsáno. Je také dobré, že i vykonáno.

My se však zaměříme na zdroje tepelné energie, kde CTI spatřuje mnohé rezervy. Co je platné, když máme vyregulovanou spotřebitelskou soustavu, abychom zamezili zbytečnému přetápění a kotelna nám pracuje s nedostatečnou účinností. Zvláště je smutné, pokud byla pořízena v 90. letech. V mnohých případech ani neznáme s jakou účinností nám zdroj tepla pracuje.

Pro ilustraci uvádíme tabulku, jaké min. účinnosti by měly dosahovat jednotlivé zdroje výroby tepla podle výkonu a druhu paliva.

Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2% nižší. V případě využití kondenzace o 10% vyšší.

Jak je vidět z tabulky, čím je větší zdroj, tím jsou pochopitelně dány lepší provozní podmínky a samozřejmě vyšší účinnost zařízení. Větší zdroj má také lepší možnosti k využití kombinované výroby tepla a el. energie. Ztráty v rozvodech dokážeme eliminovat moderní technologií předizolovaného potrubí.

Nejvíce nedostatků vykazují malé a střední zdroje, které jsou provozovány různými institucemi státní správy a samosprávy (školy, úřady, apod.), dále jsou to domovní kotelny, kde majitelem zdroje tepla a zásobovaného objektu je tatáž osoba.

Jaké se převážně vyskytují nedostatky:

• Není vůbec známo, s jakou roční provozní účinností nám zdroj pracuje. Nemůžeme se spokojit jen s měřením primárního paliva. Proto je nutné nechat odbornou firmou osadit na výstupu zkotelny měření tepla, abychom mohli seriózně porovnat dosahované účinnosti s tabulkou. Většinou, pokud toto uděláme, zjistíme, že dosahovaná účinnost vůbec neodpovídá předpokládaným udaným technickým parametrům.
  
• Kotelny nejsou vybaveny ekvitermní regulací. Regulace výstupu topné vody vzávislosti na venkovní teplotě je odkázána na přístup obsluhy. Potom dochází zpravidla k přetápění a tím samozřejmě k nehospodárnému provozu.
  
• Zdůvodu cenové výhodnosti jsou provozovány poměrně staré kotle, které nevyhovují ekologickým požadavkům (např. ETI). Potom jsme vystaveni nebezpečí za sankce ze strany dotčených orgánů, nebo jsme nuceni žádat orgány ŽP o vyjímku.
  
• Není prováděno pravidelné seřizování kotlů servisní organizací na základě měření jednotlivých plynů ve spalinách.
  
• Nejsou dostatečně tepelně zaizolovány nejen kotle, ale i veškeré rozvody v kotelně včetně jednotlivých armatur. Víme ze zkušeností, že zhruba 1 až 3% můžeme ušetřit kvalitním zaizolováním rozvodů v kotelně. Často se ze setrvačnosti a pohodlnosti zapomíná na izolaci jednotlivých armatur. V současné době existuje řada izolačních materiálů a přípravků, kterými lze pohodlně zaizolovat cokoliv.
  
• Předimenzované tepelné výkony kotlů. Zvláště, pokud je použito kotlů s jednostupňovým hořákem. Ve většině případů potom výkon neodpovídá momentální potřebě ve spotřebitelské soustavě .
  
• Není zamezeno častému zapínání a vypínání kotlů vhodnou nadřazenou regulací. Z důvodu zvyšování účinnosti je zapotřebí, aby chod kotle trval co nejdéle. Vhodnou nadřazenou regulací lze naprogramovat kaskádové připojování a odpojování jednotlivých kotlů popř. jejich čas doběhu či hysterezi. Je také vhodné při ekvitermní regulaci zvolit snímání teploty ze zpětného potrubí a tím využít určité setrvačnosti otopné soustavy.
  
• U vypnutého kotle v pohotovostním stavu není zabráněno zbytečnému protékání topnou vodou. Tomuto předejdeme pokud každý okruh kotlů vybavíme oběhovými čerpadly se zpětnými klapkami a budou spínány v součinnosti schodem kotlů.
  
• Kotle jsou ochlazovány průtokem vzduchu. V kouřovodech od jednotlivých kotlů nejsou použity spalinové klapky s el. pohonem, které, pokud je kotel vklidu, omezí průtok vzduchu. Jejich instalaci volíme převážně nad přerušovač tahu.
  
• Výkon kotelny není přizpůsoben novým podmínkám spotřeby. Při navrhování výkonu se ve většině případů vycházelo způvodního technických parametrů, které počítaly i s určitou rezervou, což se nám prokázalo při zavedení měření. Postupem času byla provedena určitá úsporná opatření na straně spotřeby (zateplení, seřízení soustavy, MaR apod.) a tím se nám zdroje stávají o to více předimenzovanými. Tím ztrácíme efekt jak provozní, tak i investiční.
  
• Není použito moderních kotlů z hlediska regulovatelnosti výkonu. Používat kotle, které jsou vybaveny dvoustupňovým hořákem nebo dokonce hořákem splynulou regulací.
  
• V systému není používána upravená voda. Samozřejmě, pokud používáme upravenou vodu, prodlužujeme tím životnost veškerého zařízení od kotlů počínaje a radiátorů konče.
  
• Ochlazuje se prostor kotelny nadměrným větráním. Mnohonásobnou výměnou vzduchu v kotelně snižujeme teplotu prostoru, což samozřejmě zvyšuje tepelné ztráty. Lze použít kvalitní analyzátor plynů a větrání omezit.
  
• Kondenzační a nízkoteplotní kotle jsou provozovány tak, že není možné využít jejich plnou účinnost. Dokonce jsou zapojovány tradičním způsobem, jak jsme byli zvyklí na zapojování kotlů při ochraně proti nízkoteplotní korozi (směšovací armatury , spojky apod.). Také není ve většině případech parametrově přizpůsobena otopná soustava.

Ať chceme či nechceme, dopustili jsme se všichni v našem rozhodování chyb. Musíme si přiznat, že ve většině případů  to bylo z neznalosti věci jak montážních firem tak i investora. Všichni se učíme a zdokonalujeme. Každopádně jsme dosáhli posunu alespoň v tom, že mnoho uhelných kotelen nejvíce znečišťujících životní prostředí, bylo nahrazeno spalováním ušlechtilejším palivem převážně ZP. Pokud se podíváme do statistiky, vidíme v posledních letech výrazné snížení emisí, převážně oxidů síry. Tyto dobré výsledky nám samozřejmě nebrání v tom, abychom nadále hledali další úspory, které CTI spatřuje ve  využití kondenzace a kombinované výroby tepla a elektřiny na zdrojích s podporou netradičních a obnovitelných zdrojů energie .  

Měli bychom se řídit pravidlem , že nejlevnější energie je ta, kterou nemusíme vyrobit.